S rychlým rozvojem digitálních technologií se zvýšila i komunikace s bankami přes internet. Bohužel však s tímto pokrokem přicházejí i nové hrozby v podobě falešných komunikací. Hackeři často využívají sofistikovaných technik a taktik, aby získali citlivé údaje od uživatelů, napadli jejich bankovní účty a způsobili finanční škody. V tomto článku se podíváme na některé z těchto technik, či taktik, a také na některé známé kauzy, které vyvolaly veřejnou pozornost.

Phishing 

je jednou z nejčastějších technik používaných útočníky. V této metodě útočníci vytvářejí falešné webové stránky, které vypadají stejně jako oficiální webové stránky banky. Poté zasílají e-maily nebo SMS zprávy, ve kterých žádají uživatele, aby klikli na odkazy a zadali své přihlašovací údaje. Jakmile uživatelé zadají své informace na falešné stránky, útočníci získají přístup k jejich bankovním účtům a mohou provádět neoprávněné transakce. 

Sociální inženýrství 

Sociální inženýrství je taktika, kdy útočníci manipulují s lidským chováním a získávají citlivé informace od svých obětí. Může to být prostřednictvím telefonních hovorů, e-mailů nebo sociálních médií. Útočníci se často vydávají za zaměstnance banky nebo jiné důvěryhodné osoby a přesvědčují uživatele, aby poskytli své přihlašovací údaje, hesla nebo další citlivé informace. 

Malware 

jsou škodlivé programy, které mohou infikovat zařízení uživatele a ovládnout jejich systém a může také sledovat uživatele a krást jejich bankovní údaje, hesla a další citlivé informace. 

Prevence je klíčová 

Vícefaktorové ověřování. Ano či ne?Proti falešným komunikacím s bankami existuje několik opatření, která mohou uživatelé podniknout. Prvním krokem je vždy opatrnost a nedůvěřivost k podezřelým e-mailům, zvláště pokud žádají o zadání citlivých informací. Dále je důležité pravidelně aktualizovat antivirový software a chránit svá zařízení hesly a autentizačními faktory. 

Banky také provádějí bezpečnostní opatření, jako je více faktorové ověřování a monitorování transakcí, aby chránily své zákazníky před útoky. Povědomí o těchto hrozbách a vzdělávání zaměstnanců i zákazníků může pomoci snížit riziko padělání komunikace s bankami a zvýšit bezpečnost finančních transakcí. 

Reálné případy:

Bangladesh Bank, 2016: 

V únoru 2016 útočníci provedli sofistikovaný kybernetický útok na centrální banku Bangladéše. Útočníci se dostali do bankovního systému a získali neomezený přístup k SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), což je systém pro mezinárodní platební transakce. Během útoku útočníci provedli několik požadavků na převody peněz z účtu Bangladéšské centrální banky do bankovních účtů v jiných zemích, celkem ve výši více než 1 miliardy dolarů. I když část útoků byla neúspěšná, útočníci stále získali značnou částku a tento případ je považován za jedno z největších kybernetických krádeží v historii. 

JPMorgan Chase, 2014: 

V roce 2014 byla banka JPMorgan Chase terčem kybernetického útoku, který ovlivnil více než 76 milionů zákazníků a 7 milionů podniků. Útočníci získali přístup k citlivým údajům, jako jsou jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a sociální zabezpečení zákazníků. Tento útok je považován za jednu z největších ztrát dat v historii bankovnictví. 

Tesco Bank, 2016: 

V roce 2016 byla britská Tesco Bank terčem kybernetického útoku, při kterém útočníci provedli několik transakcí z bankovních účtů zákazníků. Celkem bylo odcizeno více než 2,5 milionu liber. Tesco Bank rychle reagovala a vrátila peníze svým zákazníkům, ale tento případ poukazuje na rizika spojená s kybernetickými útoky na banky a nutnost lepší ochrany finančních institucí. 

Tyto případy ukazují, že kybernetické útoky na banky jsou reálnou hrozbou a mohou mít závažné následky pro zákazníky i finanční instituce. Je nezbytné, aby banky a další organizace přijímaly opatření pro ochranu svých systémů a dat, a také aby uživatelé byli obezřetní a opatrní při používání internetu a bankovních služeb online. 

Příklady z hackerských skupin jsou: 

Carbanak (také známá jako Anunak): Tato skupina se specializuje na útoky na banky a finanční instituce. Používají sofistikované malwarové nástroje a techniky, včetně phishingu, ransomware a průniku do bankovních sítí. Cílem skupiny Carbanak je odcizit obrovské množství finančních prostředků od bank a jejich klientů. 

Lazarus Group: Tato skupina je podezřelá z několika velkých útoků na banky a finanční instituce. Používají malware, ransomware a phishingové techniky k tomu, aby získali kontrolu nad bankovními sítěmi a ukradli finanční prostředky. 

FIN7 (Carbanak Group 2): Tato skupina je spojena s útoky na banky a maloobchodní společnosti. Používají phishing a ransomware k tomu, aby získali přístup k bankovním účtům klientů a odcizili finanční prostředky. 

Cobalt Group: Tato skupina cílí na banky po celém světě. Používají phishing, ransomware a průnikové techniky k tomu, aby získali neoprávněný přístup k bankovním účtům a ukradli finanční prostředky. 

Silence Group: Tato skupina cílí na banky a finanční instituce ve východní Evropě a Asii. Používají phishing a malware k tomu, aby získali přístup k bankovním účtům a odcizili finanční prostředky. 

Evilnum: Tato skupina se zaměřuje na banky a finanční technologie. Používají phishing a malware k tomu, aby získali citlivé informace a ukradli finanční prostředky. 

FIN8: Tato skupina se zaměřuje na banky a finanční instituce ve Spojených státech. Používají phishing a malware k tomu, aby získali přístup k bankovním účtům a ukradli finanční prostředky.